22.-24.9.2017
Další společný cyklovýlet, v tuto dobu se samozřejmě konal po vinařských cyklostezkách, nesl v názvu nápovědu, kudy se tentokrát pojede. V pátek jsme se setkali ve Velkých Bílovicích.
V sobotu ráno po snídani se naše dvě skupiny setkaly na startu dnešní etapy na Náměstí sv. Jana, které se nachází mezi sklípky nad Velkými Bílovicemi. I když některé skolila choroba, tak i tak byla účast hojná a 18 účastníků bylo seznámeno jak s tématem dnešní trasy, tak i s trasou, která nás dnes čekala. Cyklisté obdrželi fotografie míst z filmu Bobule a 2Bobule, a která se nachází na naší trase. Vyrazili jsme tedy k prvnímu místu, kterým byly Boží muka nad vinařskou vesničkou Belegrady. V rychlosti jsme pořídili foto a pokračovali dále mezi vinohrady, kde se vinaři snažili sklidit svou úrodu, než přijde zase nějaký déšť. Popojeli jsme tedy pár kilometrů ke kapličce na Hradišťku (jinak kaple sv. Cyrila a Metoděje, Václava a Urbana Zimarky), odkud je krásný výhled na okolní vinohrady, a kdyby bylo hezčí počasí, tak i do okolí. S počasím nám to letos moc nevyšlo, takže jsme byli rádi, že aspoň neprší. Z vyhlídky ale byl vidět další náš cíl – kostelík ve Vrbici, ke kterému jsme vzápětí vyrazili. Cesta byla krásně vlnitá po asfaltové cestě mezi vinohrady a klid rušily jen plašičky špačků a občas traktůrek plně naložený hrozny z místních vinic. Vrbice jsou položeny na kopci a náš cíl – kostelík a pod ním známé sklípky, nejvýše. Vyšplhali jsme se tedy až nahoru, kde jsme se dali do řeči s místní občankou, která nás zvala na dnešní exotickou svatbu (nevěsta odněkud z Ugandy), která se tam měla konat a taky povyprávěla něco málo z historie. Jak jsem zmínil, hned pod kostelíkem jsou nejen z filmu známé sklípky. Ty jsme si zvenku prohlédli, vyfotili filmová místa a na chvilku u jednoho z nich zakotvili, abychom ochutnali místní burčák. Protože pořád hrozilo, že začne každou chvíli pršet, sedli jsme na naše oře a sjeli jsme dolů z kopce přes Bořetice do Velkých Pavlovic do restaurace Vinopa na náměstí na oběd. Právě včas, protože začalo pršet. Déšť neustával, tak jsme se rozhodli zkrátit dnešní trasu, a vrátili jsme se zpátky do Velkých Bílovic. Azyl jsme našli u Jarky ve sklípku, kde jsme ochutnali výbornou škvarkovou pomazánku od hostitelky a k tomu dobré vínko. Pak jsme se odebrali na ubytovny, abychom se zkulturnili a mohli vyrazit na degustaci a malou večeři v Belegradech do sklípku pana Zapletala. Ten nás provedl jejich sklípky a ochutnali jsme vína z jejich produkce. Pak jsme si ještě chvilku u něj poseděli, pojedli připravené občerstvení a popili vínko. Řidiči nás pak svezli dolů do Velkých Bílovic, kde na ubytovně ještě někteří pokračovali v degustaci zakoupených vín.
V neděli jsme se sešli na stejném místě, jako v sobotu. Dnes nás čekala kratší trasa, abychom se stihli včas vrátit domů. Naše cesta tedy vedla nejdříve do Moravského Žižkova, kde jsme se zastavili ochutnat pivo v místním minipivovaru. Interiér hospůdky je krásně vymalovaný. Potom jsme frčeli po silnici do Prušánek a namířili si to do místní vinařské vesničky Nechory. Tady jsme bohužel nenarazili na sklípek s burčákem, tak jsme polkli slinu a pokračovali dál. Po cestě do Nového Poddvorova jsme vyšplhali na kopeček s rozhlednou a s malým občerstvením. Někteří odvážlivci vystoupali na rozhlednu a mohli se, pokud to počasí dovolilo, rozhlédnout po kraji. Taky jsme se podívali na sklizeň rajčat kombajnem, která probíhala hned vedle na poli. Pak naše cesta vedla kolem Nového Poddvorova směrem k hlavní silnici vedoucí z Velkých Bílovic do Čejkovic. Naposledy jsme si tedy užili cestu mezi vinohrady. Jak jsme se dostali ke zmíněné hlavní silnici, opustil nás Robert se svým lehokolem a vyrazil již po vlastní ose domů. Ostatní se vrátili do Velkých Bílovic, kde jsme se ještě naobědvali a pak už vyrazili domů.
I když nám letos počasí nepřálo tak, jako v minulých letech, tak se cyklovýlet všem líbil a účastníci se už těší na příští rok. Nás ale čeká ještě letos poslední výjezd 14.10. po hustopečských rozhlednách a potom už jen 17.11. zhodnocení letošního ročníku Jihomoravského bicyklení.
za Jihomoravské bicyklení
Jiří Hrazdíra