Brzký podzim v kalendáři Jihomoravského bicyklení patří vždy cyklovýletům mezi vinohrady na Jižní Moravě. Tentokrát jsme se vydali na jihovýchod od Znojma, z čehož vyplývá, že jsme se pohybovali po znojemské vinařské oblasti.
V pátek k večeru jsme se začali sjíždět do jednoho místa a to do Penzionu Retro ve Vrbovci. Jako první dorazil Robert na svém lehokole. Ostatní se trousili postupně svými vozidly, až do večera. Po malých zmatcích ohledně ubytování a rozdělení do pokojů, jsme se sešli v restauraci penzionu na večeři. Tam někdo vydržel jen na večeři a někdo o trochu déle.
V sobotu ráno jsme se nicméně sešli na snídani, kde byli všichni seznámeni s dnešní trasou. Po ranním posilnění jsme se sešli na parkovišti vedle penzionu, abychom si zkontrolovali naposled před vyjetím svoje bicykly. Pak následovalo společné foto, rozdání tyčinek na cestu, doplnění vody do cyklo láhví a pak už jsme konečně vyrazili směrem na Dyjákovičky. Ačkoliv předpověď počasí byla všelijaká, tak zatím bylo pod mrakem, ale jinak panovalo optimální cyklistické počasí. Po silnici jsme se tedy dostali do Dyjákoviček, kde jsme se dali doprava po Moravské vinné stezce č. 48 dále do Chvalovic. Po jejím projetí pokračovala cyklostezka pěkně upravenou částí „Stračí stezkou“ a pak už jsme se dostali do sklepní uličky. Tu jsme nejdřív projeli až na konec a po dohodě jsme se nejdřív vydali podle směrovek k bunkru „Zatáčka“. Tady jsme byli příjemně překvapeni místním spolkem „Klub vojenské historie ROTO Chvalovice“, kterého členové v dobových uniformách představovali návštěvníkům zbraně z doby před 2. světovou válkou a po ní v rámci oslav 80. výročí vyhlášení mobilizace po Mnichovu v roce 1938. Taktéž nás provedli a podrobně nás seznámili s vybavením a fungováním Pěchotního srubu MJ – S4 „Zatáčka“, který bohužel (nebo bohudík), nebyl nikdy použit ke svému účelu. Poté jsme se kousek vrátili do sklepní uličky a ochutnali jsme letošního bílého i červeného burčáku z letošní úrody. Ti, kdo burčáku nehoví, dali si chleba se škvarky nebo domácí bábovku. Potom jsme pokračovali po stejné cyklotrase směrem k Šatovu. V dědině jsme pak odbočili po cyklostezce doleva k dalšímu bunkru „Zahrada“. U tohoto jsme se zastavili jen krátce bez prohlídky a pokračovali cestou nad Šatovem směrem k Hnanicím. Foukalo proti směru naší jízdy a tak jsme byli rádi, že se cesta stočila doprava do dědiny, kde jsme u starobylého kostela navštívili Pivovar Hnanice a ochutnali další zdejší produkt. A protože bylo poledne, většina této zastávky využila k obědu. Odtud jsme už za slunečného počasí vyrazili k vinařství Vinice Hnanice. Před ním jsme najednou začali potkávat davy pěších i cyklistů se skleničkami na krku a dozvěděli se, že dnes probíhá akce „Tour de burčák“, kterou pořádala organizace, s kterou také v rámci našich cyklovýletů spolupracujeme a využíváme jejich doporučených tras – Nadace Partnerství. Účastníky této akce jsme pak potkávali během celé naší trasy. Z Hnanic jsme se napojili na cyklotrasu Vinařským krajem č. 5000, která již nebyla tak hezky asfaltová, ale šplhala k Havranickým vřesovištím lesní cestou. Tady se Robert při sjezdu zapomněl podívat do navigace a sfrčel si kopec až dolů. A protože ho někteří následovali, minuli odbočku nahoru k vřesovištím a museli se vracet do kopce zpátky. Nakonec jsme se ale zase všichni srotili a pokračovali dál po hřebenu nad Havraníky do Popic a Konic. Po chvíli jsme dojeli nad Znojmo a po sjezdu dolů k Dyji se nám naskytl krásný pohled na řeku a panorama se znojemským hradem a terasami pod kostelem sv. Václava. Po mostě jsme přejeli na druhý břeh a navštívili Muzeum motorismu, před kterým nás pobavili postavy umístěné na stromech, a zvlášť sympatický nám byl cyklista, který sjížděl s úsměvem skálu. Muzeum nás všechny mile překvapilo, množstvím historických aut, motocyklů, kol, doplňků ke strojům a dalšími exponáty – moc pěkné a doporučujeme k návštěvě. Kousek za muzeem Robert využil servisního stanoviště pro cyklisty a promazal si řetěz. Dále jsme vrátili po mostě na druhou stranu Dyje a mezi zahrádkami jsme po cyklostezce nazvané „Trasa šesti měst“ dostali do Nového Šaldorfu. Propletli jsme se uličkami a napojili jsme se na cyklotrasu Vinařským krajem a přes Načeratice jsme se dostali zpátky k našemu penzionu do Vrbovce. Po osobní očistě jsme se sešli na večeři u svíčkové a po ní jsme byli odvezeni do sklepní uličky asi 2 km. U pana Pychala jsme ochutnali různé vzorky vína nejdříve dole ve sklípku a pokračovali jsme o patro výš u stolu s malým občerstvením. Byl to příjemný večer s příjemnými hostiteli a někteří svoji návštěvu protáhli až těsně do druhého dne.
V neděli po snídani jsme se sbalili, batožiny naložili do aut a vyrazili opačným směrem, než včera. Malou nepříjemností byl lehký déšť, který nás smáčel cestou až do Strachotic, kde nás zlákala malá venkovní podzimní výstava a ochutnávka burčáku. Mezitím přestalo pršet a my se vydali dál do nedaleké vesničky Slup, abychom zde navštívili vodní mlýn. Přijeli jsme akorát a hned jsme nastoupili na prohlídku. Na vodním mlýnu nám byla představena nejen historie mlýnů, ale i prostory místního pana mlynáře. Nejzajímavější ale byla expozice samotných historických mlýnů a ukázka, jak tyto mlýny fungují, jak na elektrický pohon, tak i na vodní. Opět to byl hezký zážitek. Přes paní průvodkyni jsme si domluvili oběd ve vedlejších Jaroslavicích. Po obědě jsme se vydali na zpáteční cestu po cyklotrase č. 5007 do Dyjákoviček. Bylo to trochu náročnější, protože cesta vedla stále trochu do kopce, a k tomu nám foukal protivítr, takže jsme si trochu mákli. V Dyjákovičkách už na nás čekal člen dříve zmíněného Klubu vojenské historie, aby nám ukázal jejich Minimuzeum obrany hranic ve dvou expozicích. Jedna byla před 2. sv. válkou a druhá po ní za hlubokého socialismu. Tady si přišla na své zvlášť pánská část výpravy a zavzpomínala na mladá léta na vojně. Dámy se poněkud po chvíli nudily. A to byla poslední zastávka letošního cyklovýletu po vinařských stezkách.
Naložili jsme svoje kola do vozidel a na vozík a vyrazili směr domov. Podle ohlasu účastníků se i letošní cyklovýlet po vinařských stezkách vydařil a těšíme se již na poslední letošní výjezd v rámci Jihomoravského bicyklení, který nás čeká 13.10. s názvem Ropné pohoří.
Jiří Hrazdíra
Jihomoravské bicyklení
Projekt Jihomoravské bicyklení je realizován za podpory Jihomoravského kraje