Den první (Tábor 2013)

Neděle – 30.6.2013 den první

Téma dne: Povolání šlechtických rodů novým českým králem Karlem IV.

Ocitáme se v českých zemích v roce 1347. Země je zanedbaná špatnou vládou Lucemburků a Karel IV. , syn Jana Lucembuského a Elišky Přemyslovny byl právě korunován spolu se svou manželkou Blankou českým králem v rozestavěném chrámu sv. Víta. Korunu mu na hlavu položil 1. český arcibiskup a jeho pozdější rádce Arnošt z Pardubic. Král Karel IV. nechal k tomuto zhotovit už dříve nové korunovační klenoty – svatováclavské.

Nový český panovník Náš král se rozhodl pozvednout svoji zemi a hlavně město Prahu, kterou si zamiloval a kterou se rozhodl zařadit mezi největší města Evropy. Zakládá na Novém městě benediktinský klášter Marie Sněžné a získává od papeže povolení k slovanské bohoslužbě. Povolává mnichy z Dalmácie, Chorvatska a Bosny.
Staré město však nemůže pojmout nové šlechtické a měšťanské rodiny, ani vědce, učence a duchovenstvo, které se král Karel IV. rozhodl do Prahy pozvat, proto sestavil plány na stavbu Nového města pražského. Král povolal do Prahy slavné šlechtické rody, aby se zúčastnily slavnostního položení základního kamene Nového města pražského a společně s králem se zasadili o rozkvět Prahy i zemí českých.

 Zajímavosti:

Členové jednotlivých šlechtických rodů které byly povolány před krále.

Rod Kouniců:

Stará česko-moravská rytířská a později panská rodina. Svůj původ odvozují od těch, kteří měli ve znaku leknín. K tomuto rodu příslušel i Heřman a Hroznata, kteří v 1. polovině 12. století pobývali v Jeruzalémě. Jejich potomci založili hrad v Dolních Kounicích na Moravě. Jednu větev tvoří Stošové z Kounic, kteří se dělí na moravskou a českou linii. Druhou větev tvoří Šiškové z Kounic, kteří jsou považováni za přímé předky nynějšího hraběcího rodu.
V svém znaku nosí dva bílé zkřížené leknínové listy v červeném poli a modré růže na zlatém podkladu podle Sezimů z Ústí. Po povýšení do hraběcího a knížecího stavu do erbu přidali další znaky získaných lén.

Rod Pernštejnů:
Výrazný český a moravský šlechtický rod původem z jihozápadní Moravy. Rodu náleží panství Pardubice, Potštejn, Rychnov nad Kněžnou, Litice, Brandýs nad Labem, Lanškroun, Plumlov, Prostějov, Pernštejn, Tovačov, Lipník nad Bečvou, Přerov, Hranice, Louka, Mitrov, Zubštejn a další panství. Jedním z prvních užívajících erb se zubří hlavou byl Štěpán z Medlova (†1235), purkrabí hradu Děvičky na jižní Moravě a správce hradu Veveří. Za počátek písemné historie rodu je považován rok 1208, ze kterého pochází listina úřední povahy. Jejím předmětem byla výměna pozemků mezi Štěpánem a olomouckým biskupem. Nejznámější varianta znaku pánů z Pernštejna má ve stříbrném štítu černou zubří hlavu s červeným jazykem a zlatou spletenou houžví v nozdrách.

Rod Rožmbeků:
Starý český šlechtický rod z rozrodu Vítkovců. Jméno tato větev získala podle hradu Rožmberk, který založil Vok I. z Rožmberka. Hrad získal jméno podle růže, která byla v různých barevných provedeních znakem všech Vítkovců. Základy největšího panství v českém státě vznikly na přelomu 12. a 13. století, kdy se vytvořila důležitá rodová centra, např. Prčice, Vyšší Brod, Soběslav, Veselí nad Lužnicí či hrad Blankenberg v Horních Rakousích, kde vznikla další panství, která se zrodila i ve Slezsku či na Moravě. Přidali  Nové Hrady, Třeboň, Strakonice, Sedlčany a další panství na Plzeňsku a dalších částech země.
V erbu Rožmberků je červená růže. Vilém z Rožmberka přidal červeno-stříbrné kosmé pruhy, které upozorňují na příbuznost s italský rodem Ursiniů.

Rod Šternberků:
Jeden z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů, o kterém jsou první zprávy již z 2. poloviny 12. století. Rod založil Diviš z Divišova. Před rokem 1241 Zdeslav z Divišova založil nad řekou Sázavou hrad Český Šternberk, jenž je dodnes v držení příslušníků tohoto starobylého rodu. Příslušníci rodu Šternberků výrazně ovlivňují politické události a zastávají i nejvyšší zemské a církevní úřady. V majetku rodiny se nacházejí další hrady a zámky jako Jemniště, Březina, Častolovice a Zásmuky. V erbu se nachází zlatá osmicípá hvězda (německy Stern – hvězda; Berg – kopec, hora) na modrém poli. Rodové heslo: „Nescit occasum“ v latině znamená „Nezná západu“ nebo „Nikdy nezapadá“, míní se tím šternberská hvězda.

Rod Lemberků:
Lemberkové či páni z Lemberka jsou šlechtický rod, který vzešel z Markvarticů. Je nazýván podle hradu Lemberk, založeném v roce 1240 poblíž Jablonného v Podještědí. Zakladatelem hradu i rodu byl Havel z Jablonného, později z Lemberka. Štít erbu je polcený, pravá část  má stříbrnou barvu, levá polovina černou.

Rod Pánů z Lipé:
Starý český panský rod. Společný předek všech větví Ronovců, Smil Světlický, se zasloužil i o rod pánů z Lipé. Smilův vnuk Chval založil hrad i město Lipá. Rod se ihned rozdělil na lipskou a pikrštejnskou větev. Jindřich z Lipé držel Žitavu, svým vlivem byl od počátku považován za druhého muže země po králi. Zasloužil se o uhájení Kutné Hory před císařem Albrechtem, za což obdržel funkci podkomořího. Účastnil se vypuzení korunovaného krále Jindřicha Korutanského ze země. Byl jedním ze šlechticů, kteří přivedli Jana Lucemburského na naše území. Za odměnu získal Žitavu, Jan jej jmenoval zemským hejtmanem a dědičně získal úřad nejvyššího maršálka v království. Rod vlastnil majetek v severních Čechách, Krumlov, Lipnici, Brod a statky má i na Moravě.
Erb má ve zlatém štítě černé ostrve.