Stavba vesmírného výtahu pokračuje. Terminál k uchycení lana na povrchu TAPY byl již zcela zprovozněn a nyní je třeba najít a prozkoumat vesmírné těleso, na které připevníme druhý konec. Byl vytipován nedaleký asteroid a nám zbývalo jen prozkoumat, zda je k danému účelu vhodný. Vstávali jsme o něco dříve, abychom dorazili včas ke startovací dráze (Rozsochy) vesmírné rakety „Regiojet“, která nás vynese na asteroid.
Start se vydařil, ale spotřebovali jsme více paliva než bylo v plánu, a proto jsme zvolili mezipřistání na měsíci Doubravníku. Čas k doplnění paliva jsme využili k návštěvě kostela a hrobky slavných pozemšťanů, kteří si říkali Pernštejnové a Mitrovští. Znovu startujeme a s drobným zpožděním dosedáme na povrch asteroidu (Tišnov).
Od přistávací rampy se vydáváme směrem k místu, kde bude lano uchyceno, abychom prozkoumali složení hornin a místní vegetace a mohli ověřit, zda je asteroid dostatečně pevný a stabilní. K určenému bodu jsme se vydali třemi cestami, abychom se setkali na místě zvaném Květnice. Skalnatý povrch zpevněný kořeny letitých stromů byl k uchycení lana ideální.
Nedaleko tohoto místa jsme zahlédli dvě osoby mimozemského původu. Byli to obyvatelé asteroidu URAB a ARIM, patřící k prastaré mimozemské rase. Jejich život je dlouhý několik set let, mají na vše hodně času a nudí se. Čas tráví zpracováním různých signálů, a tak se jim podařilo naladit i TV VEGA, odtud se dozvěděli o nás Tapačanech a našich záměrech s asteroidem. Při vyjednávání se členy expedice jsme se domluvili na využití jejich asteroidu, výměnou za objasnění Tapačanského uvažování a pravidelný přísun televizního vysílání. URAB a ARIM nám položili několik otázek a my jsme se s nimi rádi podělili o naše vědomosti. Když zjistili, že naše úmysly jsou mírumilovné, přislíbili nám pomoc s dotažením asteroidu blíže k TAPĚ.
Průzkum byl zdárně dokončen a my se vydali zpět na TAPU, kde nás čekala vydatná večeře. Tentokrát bylo cestování bez mezipřistání a to i díky našim novým přátelům, jejichž motory přiblížily asteroid blíže našemu domovu.
Všichni byli z výpravy zcela vyčerpáni a zdálo se, že si cesta vyžádá i ztráty na životech. Pak se však stalo něco zvláštního. Ti, kteří se setkali s URABem a ARIMem jakoby od nich získali novou energii. Začali běhat, hrát fotbal, potápět se a neúnavně běsnit. Bylo to neuvěřitelné a pro velení výpravy, na kterém se tato anomálie neprojevila, až děsivé. Energie však postupně došla a tak se nám podařilo usnout ještě týž den.
