Výjimečně se cyklovýlet tentokrát konal v neděli, ale vzhledem k počasí to vůbec nevadilo. Většina účastníků přijela na sraz do Adamova doprovodným vozidlem, jenom Robert se dopravil vlakem z Brna. Kousek od kostela jsme se potkali, udělali vstupní foto a vyrazili do terénu.
Kousek od parkoviště jsme se hned napojili na celkem frekventovanou cyklostezku č. 5, která je zároveň i evropskou cyklostezkou Eurovelo č. 9 spojující Vídeň s Krakowem. A že je to trasa oblíbená, jsme se přesvědčili hned, jak jsme na ni najeli, protože jsme stále potkávali cyklisty v obou směrech.
A teď už k samotné jízdě. Naše cesta vedla nejprve po hlavní silnici podél trati směrem do Bílovic nad Svitavou. I když jsme jeli po silnici, provoz nebyl téměř žádný a cesta rychle ubíhala krásnou přírodou podél řeky Svitavy. Několikrát jsme taky podjížděli železniční trať a po asi 12 km jsme dorazili do Bílovic nad Svitavou k výletní restauraci Sokolovna, kde právě otvírali a kde si cyklisté rádi dávají přestávku při svém putování. Ani my jsme neudělali výjimku.
Dále vedla cesta už ne po silnici, ale po asfaltové cyklostezce. Po dalším kilometru jsme se potkali s dalším účastníkem – Fandou, který nám jel naproti a odtud se zařadil do pelotonu a užíval si cestu po proudu. Podél železniční trati a zároveň podél řeky jsme se dostali do Obřan ke konečné tramvaje. Přejeli jsme most a stále podél řeky jsme se dostali k hlavní silnici do Bílovic nad Svitavou. Přímo na mostě na nás čekalo milé překvapení v podobě malé kavárny v kiosku, kde jsme doplnili energii. Další cesta stále podél řeky nás dovedla k areálu Zbrojovky, takže někteří zavzpomínali na svoje pracovní léta v tomto podniku. Pak jsme přešli momentálně rozkopanou silnici na ulici Cejl a pochvíli pod železničním mostem Jirka Cupák zjistil, že u kavárny nechal taštičku s doklady a mobilem. Takže se otočil a upaloval zpátky. Maruška mezitím zavolala na jeho mobil a zjistila, že sličná obsluha kavárny má jeho taštičku u sebe a předá mu ji. Zbylá část výpravy se uchýlila kousek od řeky k restauraci U Badinů. Po příjezdu zapomnětlivce jsme pokračovali stále po cyklostezce Eurovelo č. 9 dále, až na ulici Křenová a pak dále souběžně s ulicí Masná do Komárova. Po přejití čtyřproudové silnice na Černovické ulici jsme se dostali mimo město a stezka nás dovedla k další velice frekventované silnici u Makra. Cyklostezka dále pokračovala stále hned vedle řeky a po nějakém kilometru jsme se dojeli k soutoku řek Svitavy a Svratky za Olympií. U Olympie na nás čekal Robert, který nám ujel, když jsme čekali na zapomnětlivce. Za Olympií jsme se chtěli posilnit v kiosku u zahradnictví Brabec, ale bohužel neměli otevřeno. Nezbývalo tedy nic jiného, než pokračovat po cyklostezce dále do Rebešovic. V kafé „A sakra“ jsme se posilnili a pak už nás čekala cesta přes Rajhradice a Otmarov domů, kam jsme se různě trousili, podle toho, kolik kdo měl ještě sil.
Letošní ročník Jihomoravského bicyklení jsme důstojně zahájili a doufám, že i na dalších společných vyjížďkách nám bude přát počasí, jako dnes a všichni budou mít příjemný zážitek z našeho putování po krásách našeho kraje.
