Jihomoravské bicyklení 2022 – Vinařství Hustopečska

O tomto podzimním víkendu (30.9. – 2.10.) se sjeli účastníci cyklovýletu po vinařských stezkách do Velkých Bílovic do sklepní uličky Pod krátkýma, odkud se jali vyrážet na vyjížďky mezi místními vinohrady. Část výpravy, která bydlela v penzionu Pod krátkýma, vzali předstartovní přípravu poctivě a do ranních hodin se připravovali u burčáku a vína z nabídky penzionu. Už brzy ráno nás budily okolo projíždějící traktory a vozidla svážející letošní úrodu. Při srazu jsme zjistili drobnou komplikaci, když si Danka zapomněla klíček k baterii svého elektrokola. Naštěstí bylo k dispozici jedno volné kolo obyčejné, takže nic nebránilo tomu vyrazit na dnešní vyjížďku. Počasí sice nebylo ukázkové, ale nefoukalo a bylo teplo. Vydali jsme se tedy cyklostezkou podél vinohradů, kde panoval čilý ruch při sklizni, do Velkých Pavlovic. Tady jsme se potkali se skupinou, která řešila výše zmíněný problém s elektrokolem. Pak už jsme pokračovali společně dál, z jedné strany cesty podél vinohradů a z druhé strany podél dálnice směr Hustopeče. Někteří z nás si nenechali ujít rozhled na vinohrady a okolí z rozhledny U obrázku, která byla od naší poslední návštěvy kompletně zrekonstruovaná.

Po několika kilometrech jsme se dostali do Hustopečí. Měli jsme zprávy, že zde budou dnes burčákové slavnosti., takže jsme se těšili na program na náměstí. Bohužel na tyto slavnosti byl vstup zpoplatněn a nám by se to nevyplatilo, když jsme se chtěli zdržet jen krátce. Ale nám to nevadilo a usadili jsme se na zahrádce před vinařstvím U Vrbů, kde jsme poobědvali a ochutnali jejich burčák. Po tomto zregenerování jsme si vyšlápli kopeček nad Hustopeče směrem na Šakvice a přes filmový přejezd z filmu Bobule jsme dorazili do Staroviček. Tady jsme nemohli minout památník tankové bitvy u Staroviček, tank na podstavci u dálnice. A protože některé už začala dnešní cesta zmáhat, vyrazili jsme zpět na ubytování.  Největší žíznivci se zastavili před Velkými Pavlovicemi v kiosku u cyklostezky na jedno a ostatní pokračovali se osprchovat a zkulturnit na večeři a degustaci. Večeři a degustaci jsme měli objednanou ve Vinařství Fabikovič a pochutnali jsme si na pečených žebrech, kolenech a kuřecích křidélkách. Potom každý dostal lístek se seznamem vzorků, aby si mohl dělat poznámky při jejich degustaci a případně si i nějaké vzorky zakoupit, čehož někteří při odchodu využili.

V neděli po snídani jsme se opět shlukli před sklípkem a po malém zdržení vyrazili stejnou cestou jako včera na dnešní výlet. Sice dnes vysvitlo sluníčko, ale začalo foukat, takže pocitově bylo o něco hůř, než včera. Po vyjetí z vinohradů jsme se odchýlili od včerejší trasy a nabrali jsme směr do Rakvic, kde nás před vjezdem do vesnice vítal veliký rak na kruhovém objezdu. Z Rakvic jsme stoupali mezi vinohrady až k rozhledně Maják na Přítlucké hoře, z které byl krásný výhled na areál Vinařství u Kapličky s pozadím dolní novomlýnské nádrže a Pálavy nad ní.

Z rozhledny jsme pak sjeli do Zaječí ke kostelu. V budově bývalé fary byl otevřený kiosek s občerstvením a nabídkou prohlídky kostela s průvodcem. Této nabídky jsme využili a seznámili jsme se s historií této zvláštní stavby, prohlédli si ji a dokonce jsme vystoupali i do věže. Potom jsme využili nabídky kiosku na občerstvení a zdrželi jsme se zde déle, než jsme původně zamýšleli. Z tohoto důvodu už jsme nezajížděli k Vinařství U Kapličky a jeli jsme dál hledajíce místo na oběd. To jsme nakonec našli až v Rakvicích, kde jsme se po obědě s některými, kteří již odsud vyráželi domů, rozloučili. Zbytek výpravy se vydal zpátky na sklípek a penzion se posbírat a také vyrazit domů.

Doufám, že se tento cyklovýlet po vinařských stezkách zase líbil a že jsme poznali další nová místa a krásy našeho kraje. Už teď se těším na příští rok a na další společné chvíle a kilometry v sedle.

Jiří Hrazdíra, Jihomoravské bicyklení