Letošní podzim je extrémně teplotně přívětivý a ještě v polovině října můžeme odpoledne vyjít jen tak v tričku. V den našeho posledního letošního společného výjezdu mělo být naposled krásně a teplo. Takže všech 8 účastníků cyklovýletu bylo na projížďku mezi pohořelickými rybníky dostatečně natěšeno.
Sjeli jsme se na 10. hodinu do Pohořelic ke kostelu. Vyložili jsme kola a nachystali, abychom vyrazili na cestu. Kousek za kostelem na štítu domu nás nalákala reklama do cukrárny na kávu. Bohužel, když jsme přišli ke dveřím, zjistili jsme pohledem dovnitř, že cukrárna už není v provozu. Nasucho jsme polkli a vyrazili po silnici směrem do Přibic. Kousek za Pohořelicemi jsme odbočili na polní cestu k prvnímu rybníku – ke Starému rybníku. Pohled na krásný velký rybník obklopený podzimní přírodou byl nádherný. Dále jsme pokračovali do Nové Vsi a ze silnice jsme se snažili dohlédnout na druhý břeh Novoveského rybníku. Po cyklostezce „Brněnská“ jsme odbočili na polní cestu, která nás zavedla k nejznámějšímu rybníku Vrkoč. Na mapě jsme viděli, že po břehu rybníka vede cesta, tak jsme odbočili nejkratší cestou k rybníku. Tam jsme ale narazili na problém, jak se dostat přes Mlýnský náhon na břeh rybníka. Alespoň jsme se mohli podívat na Mokřady u Vrkoče vybudované ve spolupráci s Evropským fondem pro regionální rozvoj. Kousek jsme tedy vrátili a za chvíli jsme se dostali na hráz rybníka Vrkoč, která byla pěkně upravená a připravená k nastávajícímu výlovu. I tady jsme měli krásný pohled na vodní plochu a přivítal nás i psí vítač. Pak už jsme se vydali do Iváně, kde jsme u kostela navštívili vinařství Holanek a ochutnali jejich burčák. U místní školy nás zase pobavil pohled na bubáky z dýní. Dál jsme pokračovali po cyklostezce č. 5 a zároveň Eurovelo 9 z Vídně do Krakova. Po této cyklostezce to při krásném slunečném počasí krásně svištělo přes Přibice a Vranovice do Žabčic a Židlochovic. Tady jsme bohužel nestihli farmářské trhy, tak jsme zakotvili v Penzionu Pavir na oběd. Když jsme se posilnili, pokračovali jsme dál po výše zmíněné cyklostezce kolem Blučiny do Měnína, až do cíle dnešního cyklovýletu, na Orlovnu do Telnice. 
Romana to tak vzalo, že v cíli cesty se položil před vstupem do Orlovny na chodník. Po kávičce se řidiči přepravili pro vozidla. Pak už si jenom vyškováci naložili kola na auta a rozloučili jsme se po posledním společném výjezdu.
Letošní ročník Jihomoravského bicyklení jsme důstojně zakončili a už se těšíme na zhodnocení letošního ročníku, které proběhne 17. 11. 2023 na Orlovně v Telnici.
Jiří Hrazdíra
Jihomoravské bicyklení
