Nebe bez mráčku, minimální provoz na silnicích a parta pohodových lidí, kterým není zatěžko šlápnout si pro kvalitní zážitek pořádně do pedálů. Přesně tak vypadalo zahájení třetího cyklovýletu v rámci projektu Jihomoravské bicyklení, jehož nositelem je Spolek pro výstavbu a udržování Orlovny v Telnici. Název akce Via Coeli (Nebeskou cestou) byl odvozen ode dvou klášterů, které určovaly trasu: na začátku Rosa Coeli, na konci Porta Coeli.
Po vstupní instruktáži v podání Mgr. Vladimíra Vechety, jednoho z autorů průvodců po cyklotrasách jižní Moravy , se peloton odloupnul od telnické orlovny a zamířil směrem k Rajhradu. Tady se připojila další část výpravy. Po prohlídce opatství a kostela vedla cesta dál do Dolních Kounic. Těsně před jejich dosažením se přihodil vůbec první karambol, a sice píchlá duše. Ovšem nic, co by nespravila trocha tmelu. Po příjezdu do Dolních Kounic si výprava dopřála příjemný oběd a ničím nerušený odpočinek v areálu kláštera Rosa Coeli (Růže nebeská). Tyto příjemné chvíle źpestřilo pozorování fotografujících se svateb, či spíše jejich bizarních nápadů, a vyprávění Surmena o zvláštním snu, který se mu zdál předchozí noci. Prý se mu v něm na řetázku tvořily uzly a aby toho nebylo málo, některé jeho články samovolně narůstaly až do délky cca 8 cm.
Další zastávka, nenápadná obec Vedrovice, překvapila nejen příjemným přivítáním v podobě uzených makrel a kvašáků, ale i množstvím zajímavostí. Na prvním místě je potřeba zmínit místní muzeum s expozicí archeologických nálezů z doby neolitu, na něž je zdejší lokalita bohatá. Za zmínku stojí rovněž větrné kolo, jehož pomocí se zde čerpala voda. Všem bylo jasné, že na tomto místě by se snadno strávila podstatně delší doba než vymezená hodinka, nicméně bylo potřeba jet dál, a to na Moravský Krumlov.
Odtud pak pokračovali do Ivančic, rodiště Vladimíra Menšíka a země zaslíbené. Ve zdejší orlovně se výprava setkala s milým přijetím, teplou sprchou a vynikající večeří. A ještě je potřeba zmínit defekt č. 2, opět píchlou duši, který korunoval vjezd do městečka a povýšil jej díky zdejším kočičím hlavám na nezapomenutelnou zkušenost.
Po ranní mši svaté čekal jihomoravské bicyklisty vrcholový výkon, výšlap na Hlínu. Jediné tričko nezůstalo suché, ale mezi prvními nahoru dorazila teprve osmiletá Iva, hrdinka výpravy, a svým výkonem zahnala do úzkých i leckterého ostříleného borce. Jakmile byli sportovci schopni popadnout dech, pokusili se dobýt Rozhlednu Vladimíra Menšíka, což se jim s pomocí zábradlí posléze také podařilo
Směrem k Rosicím se terén mírně svažuje, což potěší hlavně díky vytouženým sjezdům. Přes Chroustovské údolí a Domašov jsme se prošlapali do ráje hladových cyklistů, na Šmelcovnu. Pokud jste ještě nikdy neviděli kraj světa, zajeďte se sem podívat. Ale pozor, z této oázy klidu a pohostinnosti se opravdu těžko odjíždí.
Nedělní odpoledne už se chýlilo k závěru, když cyklovýprava dorazila do Tišnova a posléze do Předkláštěří ke klášteru Porta Coeli (Brána nebeská). Oslavu vítězství, tedy dosažení cíle, završil defekt č. 3, a to uzel na řetězu. No uznejte, není cesta do nebe (via coeli) opravdovým zážitkem?
