Prodloužený víkend 28.-30. 9. 2012 přímo vybízel k poslednímu prosluněnému bicyklení na prahu podzimu. Kam jinam by jihomoravský cyklista touhle dobou zamířil, než na vinařské stezky?
Ani my jsme tomuto tématu nezůstali nic dlužni. Skupina 16 sportovců vyrazila v pátek 28. 9. z Veselí nad Moravou směrem na Kněždub. V této nenápadné slovácké vesničce navštívila rodný dům bratří Úprků a Slovácký Slavín. Pokračovala na Tvarožnou Lhotu, kde v místním muzeu objevila tajemství oskeruší, největších evropských jeřabin. První pořádný výšlap na sebe nedal dlouho čekat a skupinu vyvedl k rozhledně Travičná, pod níž se rozprostírá půvabný skanzen Salaš. Kromě expozice z historie života na úpatí Bílých Karpat tu na ni čekal výborný oběd v podobě čerstvě upečených vepřových kolen. Po krátkém odpočinku se cyklisté vydali směrem k Baťovu kanálu, a nakonec zakotvili na svatováclavských hodech v petrovických sklípcích. Na nocleh ve strážnickém kempu dorazili až za svitu luny.
V sobotu ráno se skupinka Jihomoravského bicyklení vydala směrem na Bzenec, Žeravice a Vlkoš. Cestu sice lemovaly vinařské sklípky, kde se sklízelo a lisovalo ostošet, ale mnohem podstatněji na cyklisty působil terén, který se zvedal do mírné „kopečkatiny“ a občas dával opravdu zabrat. Mnozí proto po vydatném obědu na náměstí v Kyjově odpadli na lavičky kolem kašny a dali si pár osvěžujících veršíků. Ačkoliv na závěr druhého dne putování čekala skupinu degustace vín v Šidlenách u Milotic, vrcholný zážitek čekal už ve Vlkoši u pana Bohuše Vardana, který hospodaří již ve třetí generaci „Bohušů“ ve sklepě v areálu Vlkošské búdy. Vinařství zdědil po dědovi Bohumilovi, otci Bohumilovi a předávat ho bude synovi Bohumilovi, který ovšem zatím jeví větší zájem o fotbal. Bohuš Vardan má asi 1 200 hlav révy na rozloze 40 arů s odrůdovou skladbou Müller-Thurgau, Veltlínské zelené, Rulandské bílé, Sylvánské zelené, Frankovka a Svatovavřinecké. Cyklistické znalce uchvátil zejména vynikajícím Svatovavřineckým barrique.
Nedělní ráno překvapilo blankytně modrou oblohou, ačkoliv celou noc vydatně pršelo. Po mši svaté v Miloticích pokračovala skupinka na milotický zámek, a pak přes Dubňany, Mutěnice, Čejkovice a Vrbice do Kobylí, země zaslíbené, k panu Polákovi do jednoho z nejstarších sklepů, dochovaného v původním stavu bez jakýchkoliv modernizací. Byla to krásná a poetická tečka za třídenním putováním, provázená milým lidským přijetím a ryzí upřímností poctivého vinaře.
Z Kobylí to bylo pár kilmetrů vinicemi do Zaječí, kde akce oficiálně skončila. Děkujeme všem organizátorům i účastníkům za výborný sportovní i kulturní zážitek, stejně jako za vytvoření prima party do (ne)pohody. Těšíme se příští rok na opakování!
A na závěr krátká rekapitulace:
Pátek: 50 km
Sobota: 53 km
Neděle: 43 km
Celkem 146 km
Navštívené sklípky:
- Strážnicko
Petrov – Plže – burčák i víno (2 sklípky) - Bzenecko
Bzenec – burčák - Kyjovsko
Skalka – víno
Vlkoš – Achtele – víno i burčák - Mutěnicko
Milotice – Šidleny – víno i burčák
Mutěnice – burčák - Velkopavlovicko
Kobylí – víno
Kromě toho:
- Kozojídky – Vinařská ulička
- Kněždub – Slovácký Slavín, Rodný dům bratří Úprků
- Tvarožná Lhota – Muzeum oskeruší, rozhledna Travičná, Salaš pod Travičnou
- Sudoměřice – výklopník na Baťově kanále
- Bzenec – Bzenecká lípa
- Milotice – zámecký park
- Vrbice – sklepní pahorek
Držitelem nejkurióznějšího defektu se tentokrát stal Jirka Hrazdíra, který pravidelně každé ráno měnil píchlou duši. Posléze se ukázalo, že příčinou problému je dobře skrytý trn v plášti.
