Zpráva o velkém štěstí rodin, které získaly půdu, se rychle roznesla po celé osadě. Ti, kteří neměli to štěstí, se loučili s rodinami, které se chystali na dalekou cestu. Místní pastor uspořádal v kapli, která stála na druhém konci osady Nový York děkovnou bohoslužbu, kam přišli téměř všichni a kde se rozloučili s našimi rodinami a popřáli nám hodně štěstí jak na cestě, tak hlavně potom v novém domově.
Ve sváteční den tradičně navštěvujeme bohoslužby. Tentokrát jsme se vydali na pouťovou mši do nedalekého Bohuňova, která probíhala venku na 
náměstí před kaplí. Té se zúčastnili i čápi, kteří seděli na sloupě nad námi. Po skončení jsme se vraceli zpět za zpěvu naší hymny a dalších písní do tábora. přišli jsme akorát na oběd. Byl nedělní řízek.
Přípravy na cestu byly v plném proudu. Obchodníci si mnuli ruce nad zisky. Někteří dokonce své zboží předražili a i za tak hříšné peníze ho prodali. Celé městečko jako by zachvátila cestovní horečka. Místní kovář se nechal slyšet, že tolik rýčů, kladiv, seker a hřebíků nevyrobil za celý svůj život. Musel dokonce najmout několik pomocníků, protože sám nestíhal, i když v kovárně málem spával, kolik tam trávil času. Ale i jiná řemesla byla zasažena horečnými přípravami na cestu. Koláři a truhláři stavěli kryté vozy, které připomínaly malé koráby na kolech. Musely být totiž pevné, aby vydržely dalekou cestu a také tak těsné, aby do nich při brodění nenatekla voda. Celý měsíc byl v městečku shon jako o pouti, než konečně vyjely první rodiny vstříc dobrodružství.
V poledne dorazil poslední účastník, který se musel doma doléčit (Jonáš).
Odpoledne začaly přípravy na cestu. Členové jednotlivých rodin museli začít shánět různé potřebné věci na cestu. Běhali, až se z nich kouřilo. Ale bylo třeba mít vše potřebné na dlouhou výpravu. Rodiny se také museli snažit při další hře (princip Člověče, nezlob se) vytočit na kole štěstí, co nejlepší číslo, 
aby se posunuli v přípravách dál, až do cíle. A protože jim byly do cesty kladeny různé překážky, tak se i stalo, že úplně do cíle dorazily pouze 2 rodiny (Mottled a The Chestnuts family). Ostatní bohužel do určité doby nepřekonaly někdy i záludné překážky a někteří se i třikrát vracely na start (The Grapes family). Po dobré večeři došlo na večerní nástup s vyhlášením výsledků a služeb na další den. také jsme byli místními obyvateli upozorněni na různá nebezpečí, která nás mohou po cestě potkat-např. indiáni, lupiči, bizoni, supi, atd. Poté zazněla hymna, stáhla se vlajka a šupky do hajan, tedy přesně do našich povozů a vyrazili jsme na dalekou cestu.
TÁBOROVÉ PERLIČKY:
„Bolí mě hlava a bříško. Bříško z hladu, takže řízek si dám.“
„Bolí mě nožičky, asi mi rostou“
