Po několika málo trénincích od začátku sezóny 2014/2015 následoval první florbalový turnaj, který pořádal Florbalový klub Orel Telnice v újezdské školní hale. Ač jsme tento turnaj vyhráli, zejména díky skvělému brankáři a dívkám trénujícím již druhým rokem, tento turnaj zviditelnil důvody, kvůli kterým se nejmenší děti nazývají přípravkou a kvůli kterým se turnaje přípravek konají.
Zpětně se zamyslím a nabídnu Vám zde několik bodů, které považuji při turnajích nejmenších florbalistek a florbalistů za přednější, než výhru a počet vstřelených gólů:
1) Odolat stresu z neznámého prostředí se spoustou hluku a cizích lidí a vstoupit na hřiště
2) Na hřišti, kde vás mimo davů lidí střeží i oči spoluhráčů dokázat hrát uvolněně a alespoň tak jako na trénincích
3) Dokázat se řídit instrukcemi trenéra, ale současně si zachovávat vlastní kreativitu hry a nebýt jen loutkou, která se neustále ohlíží na střídačku, cože to má teď přesně udělat
4) Dokázat komunikovat s rozhodčím a chápat jeho povely
5) Umět komunikovat se spoluhráči na hřišti
6) Dokázat si zachovat vůli hrát, i když se příliš nedaří
7) Neznepříjemňovat ostatním pocit ze hry svým vzteklým, nebo nesportovním chováním (např. házení florbalkou)
8) Kritiku spoluhráčů, kterým se něco nepovedlo, nechat na trenérovi
9) Dokázat se smířit s tím, že když nevyhraju dnes, tak vyhraju příště a ze dneška si odnesu alespoň pocit z dobře odehraného zápasu (zejména s tímto by dětem měli pomoci rodiče)
10) Poslední bod je spíše již bodem pro pokročilejší děti, ale i zde můžeme jako rodiče jít příkladem. Jde o to umět povzbudit spoluhráče, poblahopřát mu ke skvělému výkonu, nebo mu poděkovat za přihrávku atd.